V reportáži o harckých kanárech nás Jiří Žák & Kateřina Konvalinová zavedou na Kanárské ostrovy a do Ostravy. Tito kanáři-zaměstnanci ještě donedávna fárali s horníky do dolů, aby jim spolehlivě hlásili výskyt jedovatých důlních plynů. Kanárek byl považován za člena hornické party. Nejdéle se kanárci v dolech používali v Anglii – zpráva BBC z roku 1986 hovoří o vyřazení zbývajících dvou set vysloužilých kanárů z britských dolů a o jejich úplném nahrazení elektronikou. V Ostravě-Přívoze je ptačí voliéra, která tenhle střípek hornické tradice připomíná a o niž se už skoro šedesát let stará tamní spolek chovatelů harckých zpěvných kanárů. Jiří Žák pracuje především s pohyblivým obrazem a používá metodu prolínání výzkumu s poetikou a vyprávěním. Zajímá se o historické narativy, identitu postkomunistických zemí a její dekonstrukci skrze nezápadní perspektivy. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. Působí v kolektivu Ateliér bez vedoucího, je laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého a pracuje pro Artyčok TV. Kateřina Konvalinová rovněž vystudovala Akademii výtvarných umění a její tvorbu lze charakterizovat jako autobiografickou fikci, založenou na osobní zkušenosti, prožitku a „diletantském výzkumu“ mezilidských a mezidruhových vztahů. Zaměřuje se na takzvané drobné životní revoluce, fyzické a psychické symptomy doby a psychologicko-terapeutické nástroje. Na farmě Jednorožec v pražské chatové osadě Roblín se stará o stovku slepic.